Stát pro svou stále více děravějící státní kasu hledá nové finanční záplaty a úspory. Letos se v tomto ohledu hovoří hlavně o dani z mimořádných zisků – takzvané windfall tax. Ta přitom zastiňuje debatu, která se od jara vede v odborných kruzích a převážně mimo mediální zájem. A tou je debata o zrušení daňového zvýhodnění investičních fon­dů.

Mínus 375 miliard korun. Takový bude konečný účet hospodaření České republiky v letošním roce. Za pravicové vlády jde i přes nenadálé výdaje v souvislosti s energetickou krizí o překvapivě vysoké číslo. Razantně snižovat se přitom nemá ani v příštím roce, na který je schodek rozpočtu naplánován na 295 miliard korun. Deficit České republiky se proto v poslední pětiletce dostal do trojčíselných výšin a snahy o vyrovnané rozpočty, které definovaly většinu minulé dekády, jsou dnes ty tam.

Bobtnající deficit a s tím i zadlužení Česka ale začíná být opravdovým problémem. Zejména když vláda sáhla k zastropování cen energií – zrušení určeného stropu tak pro ni bude vzhledem k očekávané reakci občanů ještě těžší než jeho zavedení. Před politiky navíc už mnoho let stojí stále nevyřešený velký problém důchodů. Žádná reforma se stále nekoná a mladším Čechům tak dnes reálně hrozí, že budou mít žádný nebo jen velmi nízký důchod, který je ve stáří neuživí.

Vláda kvůli vysokému deficitu proto letos rozehrála hru s windfall tax, tedy s daní z mimořádných zisků, která cílí na banky, energetické a petrochemické firmy, a z které chce ročně vybrat přes 100 miliard korun. V zákulisí se ale debatuje i o dalších daních nebo naopak zrušení daňových zvýhodnění. Ministr financí Zbyněk Stanjura už na jaře v rozhovoru pro server E15.cz uvedl, že investiční fondy by mohly přijít o výhodu nižšího zdanění.

„Výše zdanění investičních fondů je jiná než u standardních právnických osob,“ uvedl Stanjura. Jeho představou je, že z vyššího zdanění investičních fondů by mohl stát získat nižší miliardy korun. Uvažuje i o tom, že by díky zrušení dalších daňových výjimek mohl celkem vybrat až o 10 miliard navíc.

Sazba daně investičních fondů, které splňují podmínky dle § 17b zákona o dani z příjmů – tedy tzv. základní investiční fondy, nyní činí 5 % místo klasické 19% daně u standardních právnických osob. „Cílem této daňové výjimky je snaha omezit dvojí zdaňování investic a zatraktivnit tak kolektivní investování,” uvedl už na jaře Lumír Schejbal z advokátní kanceláře Schejbal&Partners.

Podle údajů České národní banky působilo ke konci srpna 2022 na území České republiky 713 rezidentských investičních fondů.

Graf: Bilanční suma fondů v Česku členěná podle položek aktiv

Zdroj: ČNB.cz

Někteří myšlenku o zrušení zvýhodnění investičních fondů vítají, protože v ní vidí vyšší zdanění bohatých, kteří by podle nich měli v těžké době hlavně pomáhat státu a chudším občanům. Je ale nutné si uvědomit, že každá mince má dvě strany.

Na jednu z nich upozorňují samotné fondy a profesionálové z oboru. Podle nich může zrušením daňové výjimky dojít k odlivu investorů do zahraničí a tím i k odlivu kapitálu. A tak může nastat problém pro další rozvoj a růst české ekonomiky. Obzvláště v době, když svět dnes stojí na prahu recese.

„Většina fondů kvalifikovaných investorů ve velkém investuje do infrastrukturních projektů v České republice a zajišťují tím její rozvoj. Jejich vyšší zdanění by mohlo investice fondů přesměrovat do zahraničí,“ uvedl v říjnu pro server E15.cz Marek Unčovský z investiční skupiny RN Solutions, která ovládla zdejší fond Avant.

Pravdou ale je, že i přes jarní volání politiků po omezení takového zvýhodnění debata rychle usnula, nebo se spíše přesunula ke zmiňované windfall tax. Ta má přece jen přinést do rozpočtu čtyřiceti násobek finančních prostředků. Není přitom zřejmé, jakou podporu by zrušení zvýhodnění mělo mezi politickými stranami a návrh tak zřejmě už do konce roku nezamíří ani do poslanecké sněmovny. Uvidíme, zda jej někdo z politiků vytáhne v příštím roce.

Na závěr je zajímavé zmínit, že ve světle popisovaných událostí, kdy chce stát posílit kondici státní kasy různými návrhy směřujícími k úsporám nebo k vyšším příjmům, se jako velmi nelogický návrh jeví snížení zdanění hazardu. Ministr financí s takovým návrhem nyní souhlasí, i když by tím státní rozpočet připravil o stovky milionů korun ročně. To dokazuje, že daňové úlevy nebo naopak zpřísnění je resortem financí vybíráno selektivně, což může vést k dalším spekulacím.